Rituály
Antropologové chápou prožívání posvátného jako znak racionality. Posvátný přístup k přírodě znamená zároveň udržitelnost života. Procesy odehrávající se na místech sonické expedice představují výzvy spojené s naší klimatickou budoucností, před kterými stojí věda, ekonomika a politika. Jejich dopady se ale dotýkají každého z nás. Autoři a autorky rituálů hledají možnosti, jak těmto „krajinám budoucnosti“ porozumět mimo vědecké kategorie. Praktikovat je můžete přímo na daném místě nebo kdekoliv jinde.
Matko!
Rituál vznikl v rámci projektu Krajiny budoucnosti, který pátrá po odpovědích na výzvy spojené s naší klimatickou budoucností, před kterými stojí věda, ekonomika a politika. Autorky a autoři rituálů hledají možnosti, jak těmto „krajinám budoucnosti“ porozumět mimo vědecké kategorie.
❋❊❊
Jděte na okraj této
nově vzniklé laguny.
Pohlédněte na ledovec.
Zhluboka se nadechněte a zakřičte:
MATKO!
MATKO!
MAAATKKKOOO!!
Volejte
MATKO!!!
až už nebudete moct.
❋❊❊
Rituál pro lagunu Fjallsárlón vytvořil spisovatel, režisér a producent dokumentárních filmů Andri Snær Magnason.
Vše o procesech, které se odehrávají v okolí laguny Fjallsárlón najdete na podstránce Tající historie.
Voda v krajině, voda v tělech. Voda, která tvoří život.
Rituál vznikl v rámci projektu Krajiny budoucnosti, který pátrá po odpovědích na výzvy spojené s naší klimatickou budoucností, před kterými stojí věda, ekonomika a politika. Autorky a autoři rituálů hledají možnosti, jak těmto „krajinám budoucnosti“ porozumět mimo vědecké kategorie.
❋❊❊
Připrav se na rituál žehnání vody. Vody v krajině, vody v tělech. Vody, která tvoří život.
V nedaleké farmě dává voda vzniknout rostlinám. Není potřeba substrát ani zemina. Stačí voda. Voda je ochráncem půdy – dává své schopnosti ve prospěch nových organismů.
- Najdi místo v okolí, kde lze cítit vlhkost. Může to být bláto poblíž kaluže vody, tráva, na které ještě zůstala rosa, nebo alespoň stín pod stromem, kde nepraží slunce.
- Otoč se směrem na jih.
- Nasliň si ukazováček. Dotkni se čela, centra intelektuální dimenze lidské bytosti. Otoč se o 90 stupňů směrem na západ, tedy doprava.
- Nasliň si prostředník. Dotkni se hrudi, centra emocionální dimenze lidské bytosti. Otoč se o 90 stupňů směrem na sever, tedy doprava.
- Nasliň si prsteník. Dotkni se podbříšku, centra tělesné dimenze lidské bytosti. Otoč se o 90 stupňů směrem na východ, tedy doprava.
- Nasliň si malíček. Dotkni se pohlaví, centra sexuální dimenze lidské bytosti. Otoč se o 90 stupňů zpět na jih.
- Stůj v uvolněné pozici, můžeš se i posadit, ruce polož na kolena. Dýchej uvolněně. Zavři oči. Počítej od deseti do jedné. Při každé číslici se nadechni a vydechni.
- Voda nás propojuje, je neustále totožná, jen mění podoby, a to od počátku biologického života na planetě až po současnost. Představuj si následující příběh jediné kapky vody:
„Podívej! Obyčejná krůpěj vody zachycená na okraji lesního potoka. Přichází srna a chlemtá průzračnou ledovinu, jazykem zachytí osamocenou krůpěj. Ta koluje v jejím těle. Později je srna zabita lovci. Zbytky masa a srst počínají hnít, krůpěj se vypařuje. Vlhkosti se ale zmocní vítr, žene ji, žene a ona se převaluje v břichu mohutného mračna, ozářená elektrickými výboji – modré šlehy –, a potom pád. Krůpěj se řítí dolů, dolů, dolů, mrazivý vzduch čechrá její okraje, těžce dopadá na hněvivou hladinu moře. Pod ní plují mohutní plejtváci. Stane se součástí jejich útrob. Vibruje tóny posvátného velrybího zpěvu. V temnu a chvění.
Později se ta stejná krůpěj vsákne do mazlavé země a ještě později osvěží jazyk kočovných žen, pozře ji stonek orchideje, vypaří se v báni parního kotle, steče po skráních úředníka, vypotí ji čelo milenců. Od počátku až do současné pet lahve na stole školáka nebo třeba uhnaného manažera. A pak znovu. Koloběh a trvání. Voda nemizí. Nese paměť věků. Tvé tělo je plné vody.
Jakou v sobě nese minulost? Jaké příběhy? Co všechno v sobě neseš ty?“
- Otevři oči. Mezi vodou v tobě a vodou planety není žádná skutečná hranice. Vlhkost propojuje vše živé. Nyní zopakuj nahlas následující větu:
„Žehnám vodě, která mě stvořila.“ Teď plivni daleko před sebe. Znovu se otoč o 90 stupňů směrem na západ, tedy doprava. Opakuj následující větu:
„Žehnám vodě, která tvoří tento svět.“ Plivni daleko před sebe. Znovu se otoč o 90 stupňů směrem na sever, tedy doprava. Opakuj následující větu:
„Žehnám vodě, která oživuje mé tělo.“ Plivni daleko před sebe. Znovu se otoč o 90 stupňů směrem na východ, tedy doprava. Opakuj následující větu:
„Jsem nositel vody a její ochránce.“ Plivni daleko před sebe. Znovu se otoč o 90 stupňů směrem na jih, tedy doprava. Opakuj následující větu:
„Jsem život a ochránce všeho živého.“
- Pokud máš s sebou nápoj, vezmi jej, symbolicky odlej několi kapek, které vsákne země, a pak se napij. Pokud žádný nápoj nemáš, udělej tento akt při první příležitosti. Vše zakonči touto větou: „Ať Bůh a laskavost, erotika a tvořivost i má vlastní identita je průzračnou řekou a já se stanu břehy pro její proud.“ Kdykoli uvidíš vodu, ucítíš ji na jazyku nebo pokožce, pamatuj, že v sobě neseš toto žehnání.
❋❊❊
Rituál žehnání vody vytvořil antropolog, publicista a spisovatel Lukáš Senft. O rituálech říká: „znamenají pro mě připojení se k tanci reality, jímž duše nachází jednotu se světem.“
Vše o procesech, které se odehrávají v Kalech najdete na podstránce Neviditelný růst.
sklizeň.jednací.hnědý.
Rituál vznikl v rámci projektu Krajiny budoucnosti, který pátrá po odpovědích na výzvy spojené s naší klimatickou budoucností, před kterými stojí věda, ekonomika a politika. Autorky a autoři rituálů hledají možnosti, jak těmto „krajinám budoucnosti“ porozumět mimo vědecké kategorie.
❋❊❊
Na počátku roku 2013 byl celý svět rozdělen na pravidelné čtverce 3 x 3 metry a každému z těchto čtverců byla náhodně přidělena 3 slova, která ho nezaměnitelně lokalizují.
Podíváme-li se jaké čtverce se nachází v bezprostřední blízkosti elektrárny, najdeme mezi nimi what3words lokalizaci: sklizeň.jednací.hnědý. Jedná se o rozhraní pozemku skleníkové velkopěstírny rajčat, kde se dříve nacházela elektrárna Tušimice I a pozemku současně funkční elektrárny Tušimice II, která vyrábí proud a teplo z hnědého uhlí. Elektrárna je zásobena palivem z hnědouhelného lomu nacházejícím se v její bezprostřední blízkosti. Stejnou „filozofii“ zastává i hydroponická rajčatová farma. „Rajčata k vám neputují přes půl světa ale trhají se ve stejný den co jsou dodána do obchodů,“ tvrdí ředitel projektu Naše rajče. Skleníky využívají ke svému vytápění tepelné přebytky elektrárny a díky tomu jsou pěstitelé schopni celoročně udržovat ve sklenících plně kontrolovatelné klima.
Za plotem chráněným žiletkovým drátem a několika stupňovou elektronickou ochranou se nachází Gan Eden – rajská zahrada.
Rabín Eliezer, jeden z největších židovských mudrců 1. a 2. století napsal, že had, který svedl Evu měl podobu velblouda. Podle židovské ústní tradice na něm jel anděl Samael – Satan. Hebrejsky se velbloud nazývá „gamal“, což odpovídá písmenu gimel, které je zároveň číslovkou 3.
Z matematického hlediska je číslo tři nezbytné pro fyzický svět – který je trojrozměrný – složený ze tří směrových linií: sever-jih, východ-západ a nahoru-dolů.
Podle kabaly Satan představuje prostor – fyzický vesmír a zároveň sílu fragmentace. Bez něj by vše splynulo s Bohem.
Za plotem je rajská zahrada – 4 x 200 megawatt energie a neustále dozrávající rajská jablka v kontrolovatelném klimatu hydroponických skleníků – vně prostor, fragmentovaný a plný externalit, emisí skleníkových plynů a účtů za energie a potraviny. Modernizovaný ráj je monokulturní a zaměřil se na maximalizaci výnosu rajského jablka společně s minimalizací výdajů na jeho produkci. Červená barva šťavnatých plodů, bělavé chmýří mláděte sokola stěhovavého odchovaného na jednom z komínů, jak se dozvídáme od ČEZ rovnou na homepage elektrárny a všude kolem jasná zelená PR kampaní.
sklizeň.jednací.hnědý
„Vytěžit!“ říká had, tedy velbloud, tentokrát však v podobě sokolích mláďat. „Spotřeba, energetická suverenita, lokální, dostupné, ekologizace provozu, nejmodernější, alespoň, ještě, dokud, alarmisté, naivní, životní standardy, hojnost s výhledem do roku 2035.“
Na místě kde stojíš obejdi čtverec 3x3 kroky proti směru hodinových ručiček a permutuj po mě třetí slovo souřadnice. Slovo hnědý. Snaž se soustředit na nové významy a jejich asociace. Pohledem fixuj chladící věže elektrárny.
H,Ň,E,D,Ý
Ň,H,E,D,Ý
E,H,Ň,D,Ý
H,E,Ň,D,Ý
Ň,E,H,D,Ý
E,Ň,H,D,Ý
E,Ň,D,H,Ý
Ň,E,D,H,Ý
D,E,Ň,H,Ý
E,Ď,Ň,H,Ý
Ň,D,E,H,Ý
D,Ň,E,H,Ý
D,H,E,Ň,Ý
H,D,E,Ň,Ý
E,D,H,Ň,Ý
D,E,H,Ň,Ý
H,E,D,Ň,Ý
E,H,D,Ň,Ý
Ň,H,D,E,Ý
H,Ň,D,E,Ý
D,Ň,H,E,Ý
Ň,D,H,E,Ý
H,D,Ň,E,Ý
D,H,Ň,E,Ý
Ý,H,Ň,E,D
H,Ý,Ň,E,D
Ň,Ý,H,E,D
Ý,Ň,H,E,D
H,Ň,Ý,E,D
Ň,H,Ý,E,D
Ň,H,E,Ý,D
H,Ň,E,Ý,D
E,Ň,H,Ý,D
Ň,E,H,Ý,D
H,E,Ň,Ý,D
E,H,Ň,Ý,D
E,Ý,Ň,H,D
Ý,E,Ň,H,D
Ň,E,Ý,H,D
E,Ň,Ý,H,D
Ý,Ň,E,H,D
Ň,Ý,E,H,D
H,Ý,E,Ň,D
Ý,H,E,Ň,D
E,H,Ý,Ň,D
H,E,Ý,Ň,D
Ý,E,H,Ň,D
E,Ý,H,Ň,D
D,Ý,H,Ň,E
Ý,D,H,Ň,E
H,D,Ý,Ň,E
D,H,Ý,Ň,E
Ý,H,D,Ň,E
H,Ý,D,Ň,E
H,Ý,Ň,D,E
Ý,H,Ň,D,E
Ň,H,Ý,D,E
H,Ň,Ý,D,E
Ý,Ň,H,D,E
Ň,Ý,H,D,E
Ň,D,H,Ý,E
D,Ň,H,Ý,E
H,Ň,D,Ý,E
Ň,H,D,Ý,E
D,H,Ň,Ý,E
H,D,Ň,Ý,E
Ý,D,Ň,H,E
D,Ý,Ň,H,E
Ň,Ý,D,H,E
Ý,Ň,D,H,E
D,Ň,Ý,H,E
Ň,D,Ý,H,E
E,D,Ý,H,Ň
D,E,Ý,H,Ň
Ý,E,D,H,Ň
E,Ý,D,H,Ň
D,Ý,E,H,Ň
Ý,D,E,H,Ň
Ý,D,H,E,Ň
D,Ý,H,E,Ň
H,Ý,D,E,Ň
Ý,H,D,E,Ň
D,H,Ý,E,Ň
H,D,Ý,E,Ň
H,E,Ý,D,Ň
E,H,Ý,D,Ň
Ý,H,E,D,Ň
H,Ý,E,D,Ň
E,Ý,H,D,Ň
Ý,E,H,D,Ň
D,E,H,Ý,Ň
E,D,H,Ý,Ň
H,D,E,Ý,Ň
D,H,E,Ý,Ň
E,H,D,Ý,Ň
H,E,D,Ý,Ň
Ň,E,D,Ý,H
E,Ň,D,Ý,H
D,Ň,E,Ý,H
Ň,D,E,Ý,H
E,D,Ň,Ý,H
D,E,Ň,Ý,H
D,E,Ý,Ň,H
E,D,Ý,Ň,H
Ý,D,E,Ň,H
D,Ý,E,Ň,H
E,Ý,D,Ň,H
Ý,E,D,Ň,H
Ý,Ň,D,E,H
Ň,Ý,D,E,H
D,Ý,Ň,E,H
Ý,D,Ň,E,H
Ň,D,Ý,E,H
D,Ň,Ý,E,H
E,Ň,Ý,D,H
Ň,E,Ý,D,H
Ý,E,Ň,D,H
E,Ý,Ň,D,H
Ň,Ý,E,D,H
Ý,Ň,E,D,H
❋❊❊
Rituál lakovaný na zeleno vytvořil organizátor, umělec a pracovník v sociálních službách Pavel Sterec. O rituálech říká: „mám k nim ambivalentní vztah, ale láká mě na nich spojení prožitků a významů formulovaných skrze performativitivní jednání.“
Vše o procesech, které se odehrávají v Tušimicích najdete na podstránce Pomalé násilí.
0. The Fool.
Rituál vznikl v rámci projektu Krajiny budoucnosti, který pátrá po odpovědích na výzvy spojené s naší klimatickou budoucností, před kterými stojí věda, ekonomika a politika. Autorky a autoři rituálů hledají možnosti, jak těmto „krajinám budoucnosti“ porozumět mimo vědecké kategorie.
❋❊❊
„V té nejtemnější noci zanechal své nabalzamované srdce na pracovním stole. Jeho jediné zavazadlo – malý batoh byl ještě vlhký od spršky kapek svěcené vody. Sbalil si do něj náhradní podrážky. Jako blázen nakročil do propasti, nic se netřpytilo, nic nezářilo. Na pomalu chladnoucí dálnici vykvetla bílá růže. Několik měsíců lehkomyslně protančil v halucinačním rytmu projíždějích aut. Hnízdo útěchy v šumících stéblech třtiny. Polední svištění tornád na prázdných polích. Nechal se krmit moudrými stařenami, které v hrncích dusily výhonky křídlatek. Země pod jeho nohama tupě duněla, zpustlá a chudá. Jednoho rezavého rána se však něco změnilo. Probudila ho omamná vůně mateřídoušky. To vítr rozhoupával zapomenuté kadidelnice a lákal poslední poutníky na práh první posvátné půdy osvobozené od lidí. Byl u cíle. S úctou a obezřetností se pohyboval po její hraně jako akrobatka zavěšená mezi nebem a zemí. Liminální chůze po laně, jejíž tempo přizpůsoboval pohybu klidných prastarých zvířat. A pak se divoce a svobodně rozběhl jako koně, koně, koně, koně! Odpočíval. Lelkoval. Velmi soustředěně naslouchal. Tehdy objevil tajný vstup do krajiny blankytných křížů hořkých hořců, nosorožích brouků, podzemních hub a křehounkých bramborníčků. Z nebe začali pršet modrásci.“
Vydej se po cestičce podél ohrady rezervace. Právě v tuto chvíli přijímáš na čas nové zaměstnání. Přestáváš být lovcem obrazů, svůj mobilní telefon schováváš do kapsy. Teď jsi svobodný poutník s otevřenou, velmi soustředěnou myslí a radostným tělem. Při svém putování se inspiruješ pohybem divokých zvířat. Měníš tempo své chůze, rozbíháš se, poskakuješ neohrabaně jako mládě, zastavuješ, uléháš, odpočíváš, povaluješ se, třeba i podřimuješ. Hravý spojenec přírody kráčející s respektem po její ochranné hranici, vystaven nové pestrosti, kráse a oboustranné proměně. Záleží jen na Tobě, kolik jí v paměti přineseš domů jako ten nejcennější suvenýr. Tvé obřadní obcházení končí na stejném místě, z něhož jsi vyšel. Zde se ještě na chvíli zastav. Polož svou tvář na zem nebo ji opři o kmen nejbližšího stromu. Došel jsi do cíle a dotýkáš se vzácné relikvie. Počkej, dokud ti nevznikne na tváři otisk. Tvé poutnické tetování.
❋❊❊
Obřad pro milovickou krajinu vytvořila Lucie Králíková, která působí jako umělkyně. O rituálech říká: „ znamenají pro mě výzkumné pole své všednodennosti. Pomocí rituálů v ní dokážu nacházet slavnostní chvíle a zažívat výsostný čas. Současně jejich prostřednictvím postupně zakořeňuji v novém domově, ve velmi magické krajině bývalých Sudet. Rituály mě spojují s předky, dávají mému životu řád, příjemně mě uzemňují, vnášejí mi do života radost.“
Vše o procesech, které se odehrávají v Milovicích najdete na podstránce Umělá divočina.
Pohřbívání našich výdechů.
Rituál vznikl v rámci projektu Krajiny budoucnosti, který pátrá po odpovědích na výzvy spojené s naší klimatickou budoucností, před kterými stojí věda, ekonomika a politika. Autorky a autoři rituálů hledají možnosti, jak těmto „krajinám budoucnosti“ porozumět mimo vědecké kategorie.
❋❊❊
- Najděte si místo v krajině odkud uvidíte na těžební stroj.
Postavte se tak, aby vás s ním spojovala přímka. Můžete jít jakkoliv blízko, jakkoliv daleko.
- Začněte se pomalu kývat v rytmu těžební pumpy. Vnímejte její rytmus, sklánějte se a napřimujte, přijměte její rytmus za svůj. Předklon, mírný záklon. Až pohyb nacítíte a stane se pro vaše tělo přirozeným, zavřete oči.
- Pokračujte v pohybu. Pohybujte se dopředu a zpět, dopředu – zpátky, dopředu – zpátky.
Slaďte s pohybem svůj dech. Nádech – výdech. Nádech a výdech.
Jak na vás pohyb působí? Čemu se podobá? Komu? Je přirozený?
- Nechte zavřené oči a rozsah pohybu pomalu zmenšujte, zpomalujte. Ubírejte na tempu i na délce pohybu, vraťte se zpět do stabilní vzpřímené pozice. Vnímejte, co cítíte. Nechte zavřené oči. Dýchejte.
Nádech – výdech – hluboký nádech – hluboký výdech.
Nádechem začíná lidský život.
Výdech – nádech.
Výdechem lidský život končí. Každý nádech obsahuje 0,03% oxidu uhličitého, každý výdech 4%. Čím více oxidu uhličitého, tím blíže je smrt.
Každý z nás za život vyprodukuje dýcháním 27 tun oxidu uhličitého. To je 15 000 m³ plynu, který lze stlačit na 40 litrů tekutiny. 40 litrů tekutiny je jedno sprchování. Nádech. Jak se cítíte? Je ve vás stále přítomen rytmus těžební pumpy? Víte že je s vámi v krajině? Je vedle vás, zatímco pod vámi je ropa, půda, voda, skála, zemská kůra, plášť, horkost, zemské jádro, tekutost, střed země.
Lidský život začíná nad zemí a končí pod zemí. Život ropy začíná podzemí a končí nad zemí. Koloběh – kolo – pohyb, běh – pohyb, dech – pohyb.
Stejné množství oxidu uhličitého, který za život vydýcháme, vyprodukuje za rok jeden osobní automobil. Elektrárna v Počeradech za rok vypustí více než 4,5 milionu tun oxidu uhličitého. To je 6 666 666 litrů kapaliny, to je 240 plaveckých bazénu tekutého oxidu uhličitého.
Nádech – výdech.
- Nechte zavřené oči a začněte se pomalu pohybovat v rytmu těžebních pumpy.
Pohyb – ohyb. Pohyb – ohyb.
- Kývejte se dopředu a dozadu v rytmu pumpy, aniž by jste otevřeli oči. Až dosáhnete domnělého kopírování pohybu, chvíli v něm setrvejte.
- Otevřete oči, pohybujte se, podívejte se, zda se vaše pohyby shodují s pohybem stroje. Jste v souladu? Nebo je váš pohyb uspěchaný? Je váš pohyb klidnější a pomalejší než práce pumpy?
Pozorujte sebe, pozorujte stroj a nechte svůj pohyb pomalu ustát.
Zjemňujte pohyb, dokud nebudete stát vzpřímeně.
- Zadržte dech. Prociťte, jaké to je nedýchat. Neprodukovat oxid uhličitý. Nespotřebovávat. Zastavit se.
- Poté se nadechněte, zhluboka. Skloňte se a všechen vzduch vydechněte do půdy, do země pod vámi. Zůstaňte dole, nový nádech a opět výdech do půdy. Potřetí se nadechněte a s výdechem do půdy zakřičte miluju tě k smrti.
- Nadechněte se a opakujte se vzkazy, které vás napadnou. Dejte si kolik času, kolik potřebujete. Vyslovte cokoli, co potřebujete. Opatrně se napřimte, zvedněte.
Rozhlédněte se kolem sebe. Poděkujte.
- Tiše odejděte.
Rituál můžete zopakovat jinde, v centru obce Žarošice nebo na jakémkoli jiném místě a můžete vnímat, jak na tomto místě působí. Patří sem nebo je spjatý se strojem v krajině a s přímkou kterou jste s ním vytvořili? Se zemí, ve které je ropa?
Dnes se osprchujte a představte si kolik tekutého oxidu uhličitého vyprodukujete za život. Je to 40 litrů, je to jedna krátká sprcha, je to okamžik na planetě.
❋❊❊
Rituál Pohřbívání výdechů vytvořila Martina Malinová, která se věnuje zkoumání světa skrze umění, film a rituály. Je diplomantkou Akademie výtvarných umění, matkou na rodičovské a ráda provází semináři vědomého doteku a rodinnými konstelacemi. Vystudovala sociální antropologii. O rituálech říká: „znamenají zkoumání, poznávání, posvátno, performance, akci, tvorbu.“
Vše o procesech, které se odehrávají v Žarošicích najdete na podstránce Fosilní rituál.