Politické krajinářství
Politické krajinářství
Hydroelektrárna Búðarháls
Politické krajinářství
Hydroelektrárna Búðarháls

Bílá místa na mapě biologické i geologické rozmanitosti

Klidná hladina přehrady Búðarháls skrývá netušené globální souvislosti. Energie získávaná z proudění vody skrze hydroelektrárny je do povědomí zasunutá jako čistá a ekologická. Na Islandu jsou hydroelektrárny spolu s geotermálními elektrárnami dominantním zdrojem energie a země si tak získala renomé uvědomělého přístupu k přírodě. Kolem přehrady Búðarháls se však odvíjí ještě trochu jiný příběh.

Búðarháls je nejnovější islandská hydroelektrárna. Rozléhá se spolu s dalšími pěti na řece Þjórsá. Budování sítě přehrad v čele s tou největší, Kárahnjúkar, budilo letité protesty. Taková vodní díla totiž mají obrovský vliv na destabilizaci ekosystémů a v bohaté mapě organismů vytvářejí velká bílá místa.

Energie může sloužit mnoha účelům. Ta, kterou vyrábí Búðarháls a další přehrady, je určena v prvé řadě k pohánění obřích hliníkáren amerických vlastníků. Jejich ekologický dopad je na opačném pólu toho, co země navenek v ochraně přírody prosazuje. Velký díl levné islandské elektřiny polykají obří datová centra nadnárodních společností, které sem vláda láká. Island se stává energetickým start-upem, jelikož natrefil na zlatou žílu energie, kterou země vydává takřka zdarma. 

Na druhý pohled se její cena jeví jako příliš vysoká. Pod hladinou přehrady Búðarháls nalézáme jiné svědectví než o bezproblémovém chodu infrastruktury postavené na vodě. Míří až k samotné klimatické krizi, která nezná hranice a nevynechává ani Island, jak dokládají jeho rychle ubývající ledovce.

about
Zvukový archiv

Búðarháls: Elektřina vznikající za podvodního dramatu

Existenci nejnovější islandské hydroelektrárny ležící na jezeře Sultartangalón hluboko ve vnitrozemí už dlouho dopředu prozrazuje rozlehlý systém masivních stožárů vedoucích vysoké napětí a umělých kanálů, které rozrývají krajinu. Přísně působící komplex betonových staveb vklíněný do břehu na kraji jezera je ovládán na dálku z hlavního města. Elektřina tady vzniká bez lidské přítomnosti a proudí zejména do mohutných hliníkáren na okraji oceánu. Díky geofonům přiloženým na plot chránící transformátor nebo na zábradlí hráze se zhmotňují procesy, které uvnitř zařízení probíhají. Zvuk zde našeptává také hlubší dopady, jež má produkce elektřiny na krajinu. Mikrofony pod hladinou vody, která zalila obrovské množství organismů, zaznamenávají bublinky metanu. Zvuk okem neviditelného procesu prozrazuje, že absence produkce oxidu uhličitého při výrobě elektřiny hydroelektrárnou nese svá rizika, protože metan přispívá ke klimatickému rozvratu ještě razantnější měrou.

Terénní deník